První kuchyň v bytě studentů Petra a Lucie

Slunečné dopoledne raného podzimu. Sedíme v obývacím pokoji s kuchyňským koutem v bytě slečny Lucie, která zde bydlí s přítelem Petrem. Na novém jídelním stole čaj a sušenky, v kuchyni se cosi vaří. V nové kuchyni Zoya, kterou si oba mladí lidé nedávno pořídili a kvůli které jsme tady.

Děkujeme za vřelé přijetí a pozvání k obědu – mile nás překvapilo.

Lucie: Chtěla jsem, abyste viděli, jak se v nové kuchyni vaří. Poslední dobou je to Petrova nejoblíbenější televize. Sedí tady u stolu a pozoruje, co chystám.

Petr: Dívám se na tebe, tos nepochopila? (oba se smějí)

Lucie: Vy jste říkali, že se chcete dozvědět něco o našem výběru kuchyně, o průběhu objednávání, o dopravě a montáži, ale mně přišlo škoda, kdybyste neviděli, jak ta kuchyň funguje. Já jsem totiž nadšená.

Petr: To je fakt. Jsme spolu skoro dva roky, ale netušil jsem, jaká kuchařka se v Lucii skrývá. Byli jsme dlouho každý zvlášť, a když nám Lucčini rodiče nabídli možnost tu bydlet, umožnilo nám to postupně ten byt celý vybavit.

A to je váš byt?

Petr: Lucčiných rodičů. Oni to tu koupili už při výstavbě a pak to asi 12 let pronajímali. Na jaře jsme to tu všechno vystěhovali, položili nové podlahy, koupili rozkládací gauč a nastěhovali se sem.

Lucie: Opravdu tu nic jiného nebylo. Petr dostal nějaké peníze od svých rodičů, tak to tu postupně vybavujeme. Vedle je pracovna a sem jsme teda pořídili kuchyň a tenhle jídelní stůl.

Tak řekněte, jak jste kuchyň vybírali a proč jste vůbec zvolili Zoyu?

Petr: Chtěli jsme sem nějakou jednoduchou kuchyň, kterou bychom si zvládli sami sestavit. Žádné kuchyňské studio, byli jsme limitovaní prostorem cca 360 cm a rozpočtem do 50 tisíc i se spotřebiči.

Lucie: A Zoyu jsme si vybrali, protože se nám líbila ta kombinace dřevěného dekoru světlých horních skříněk a taky jsem chtěla mít vyfrézované úchytky.

Petr: Pro mě bylo důležité, že je ta kuchyň dostatečně variabilní na to, abych si ji mohl poskládat podle sebe. Myslel jsem, že to s tchánem sestavíme sami, nakonec to ale dopadlo jinak.

Lucie: Táta musel odjet pracovně do Irska a jako omluvu zaplatil profesionální montáž kuchyně.

Takže jste nakonec využili možnosti nechat si namontovat kuchyň profesionálně?

Petr: Ano. A bylo to rychlé a spolehlivé, takže jsem rád, že to tak dopadlo. Ona už tu byla kuchyň, takže všechny přípojky byly připravené, šlo opravdu jen o to, to sestavit a usadit spotřebiče.

Lucie: Ty nám ostatně dovezli jen den před tím, takže to byly trochu nervy.

Petr: Tak ty bych klidně umístil i sám, ale bylo dobré, že chlapi mohli rovnou vyříznout otvory pro dřez a varnou desku, na to bych si netroufl. A taky jim to hlavně netrvalo dlouho – my bychom to dělali určitě celý víkend a oni to zvládli během pátku.

Lucie: No a teď se pojďte podívat, jak to tu v kuchyni mám srovnané. Všechno se sem krásně vešlo a mám to při ruce tak, jak jsem chtěla. Ta pracovní plocha je slušná na to, jak je to tu malé. Jsem ráda, že nemusím přebíhat od jednoho konce k druhému.

V průběhu prohlídky Lucie dokončila výbornou polévku, na které jsme si pak všichni pochutnali. Odcházeli jsme s přesvědčením, že kuchyně Zoya bude dělat dvěma mladým lidem dlouho radost.

Líbí se vám tento článek?

Podobné články